Skalp Strakonic: Čtvrtá výhra v řadě, týmové bodové maximum a Bartoňové zápis do historie
C h o m u t o v - Po úspěšném evropském domácím intermezzu se chomutovské basketbalistky vrátily do Chance ŽBL, v níž hostily na palubovce domovské Městské sportovní haly poslední Strakonice. Levhartice potvrdily pozici favoritek a jako čtvrtý tým tabulky si po výsledku 97:63 připsaly čtvrté ligové vítězství za sebou, nastřílely nejvíc bodů v aktuálním ročníku a Kateřina Bartoňová překonala hranici 900 asistencí v nejvyšší soutěži, takže se posunula na páté místo historického pořadí.
97:63
24:21, 26:12, 21:20, 26:10
Reportáž
V úvodní čtvrtině se oba celky vystřídaly v pětibodovém vedení, které si nejprve vybudovaly hostující Strakonice a ve druhé polovině pak domácí Levhartice. Severočešky nakonec zahajovací dějství vyhrály o tři body a soupeřky už před sebe nepustily.
Desetibodový náskok si chomutovské hráčky poprvé vypracovaly po necelých dvou minutách druhé části, o dvacet bodů vedly Levhartice ve třetím hracím období, aby nakonec zvítězily o 34 bodů. Svěřenkyně Jozefa Rešetára nastřílely poprvé v sezóně přes devadesát bodů, na čemž se nejvíc podílela šestadvaceti body NaJai Pollard, která díky šestnácti doskokům pošesté v sezóně zapsala double-double.
Na jednadvaceti bodech zakončila zápas chomutovská kapitánka Michaela Krejzová, ještě o bod výš se vyšplhalo střelecké konto hostující Luisy Vydrové. Se dvanácti body odešly ze zápasu domácí Valentýna Kadlecová s Eliškou Brejchovou, na dvouciferný zápis dosáhly ještě hostující Barbora Soukupová (11) a strakonická kapitánka Anna Rosecká (10).
Kateřina Bartoňová potvrdila pozici nejčastěji asistující hráčky soutěže, když jí stolek časoměřičů napočítal šest finálních přihrávek. Díky nim se posunula na 902 asistencí v nejvyšší soutěži, takže předstihla na pátém místě historického pořadí Darinu Jettmarovou, jež završila kariéru těsně pod trojcifernou hranicí začínající číslicí devět.
V jeden okamžik však všem kolem chomutovského klubu zatrnulo, jelikož zkušená rozehrávačka opustila hřiště s hodně bolestivou grimasou. „Mám na levé ruce hodně citlivou brňavku, která se občas po nějakém zásahu ozve,“ vysvětlovala po závěrečném klaksonu. „Mám pocit, že jsem v tu chvíli vyskočil na lavičce tak do dvou metrů,“ okomentoval zmíněný okamžik Jozef Rešetár už s úsměvem na tváři.
Ten po zápase přiznal určité obavy, které pramenily zejména z důrazu Strakonic. „Nebyl to jednoduchý zápas. Báli jsme se tvrdosti, která jde leckdy i za hranici únosnosti,“ prozradil slovenský kouč. „Nikdo se nezranil, za což jsem moc rád,“ těšilo jej, i když také NaJai Pollard v jednu chvíli křivila tvář bolestí, neboť skončila v podstatě na vlastní střídačce. „Osobně bych ten zákrok kvalifikoval jako úmyslný nesportovní faul,“ popisoval první muž realizačního týmu Levhartic.
Jihočešky však podle Jozefa Rešetára těžily tentokrát spíš z jiných atributů než tvrdosti. „V určitých úsecích využily ke skórování naše chyby v obraně, kde jsme několikrát nezvládli obranu, jakou jsme měli mít,“ ohlížel se. Paradoxně jako první nastřádaly čtyři fauly dvě členky chomutovské základní pětky – Valentýna Kadlecová a NaJai Pollard.
První jmenovaná počtvrté faulovala v úvodu druhého poločasu, americká posila Levhartic zhruba o dvě minuty později. „Byla to pro nás značná komplikace hlavně s ohledem na rotaci dalších hráček a vyváženosti týmu na palubovce,“ pronesl zkušený kouč. „Jsem rád, že některé hráčky dostaly větší prostor a využily ho, i když se stále objevovaly chyby, na kterých je potřeba pracovat,“ uzavřel jedním dechem.
