Jako loni. Po prohře s Ružomberokem skončily Levhartice na Final four čtvrté
V rušném zápase se Levharticím několikrát podařilo dohnat ztrátu. Naději na úspěch ale pohřbila jejich vlastní nedisciplinovanost. Slovenky je trestaly téměř neomylným proměňováním dvoubodových nájezdů.
85:72
19:12, 22:28, 20:18, 24:14
Reportáž
Devatenáct hodin po prohře s Piešťanskými Čajkami nastoupily Levhartice na Final four Česko-slovenského poháru k zápasu o bronz. Soupeřem jim byl vedoucí celek slovenské extraligy MBK Ružomberok.
Ten se v úvodu dostal do vedení 13:5, naštěstí po oddechovém čase se Levhartice dotáhly na 13:12, aby nakonec první čtvrtinu stejně prohrály 19:12. Slovenky v úvodu druhé desetiminutovky dokonce odskočily na rozdíl deseti bodů, když takřka neomylně proměňovaly nájezdy pod chomutovský koš. Jejich produktivita střelby za dva body byla v prvním poločase 68 % a navlas stejná byla i po skončení zápasu. „Věděli jsme, že soupeřky nebudou extra úspěšné z dálky, tak jsme chtěli, aby šly do zakončení z větší vzdálenosti. A to je jedna z věcí, kterou jsme nedodržovali – nechávali jsme je najíždět pod koš, kde mají úspěšnost mnohem vyšší,“ štvalo trenéra Levhartic Pavla Staňka. Jeho svěřenkyně se ale dokázaly z desetibodové ztráty vyhrabat a ještě před poločasem předvedly první velkou stíhací jízdu. Dařilo se hlavně Charlotte Velichové, která v 18. minutě už měla na kontě 15 bodů a Chomutov v té chvíli o bod vedl, minutu před koncem prvního poločasu dokonce o tři.
Bohužel v úvodu druhého poločasu se úřadující slovenský mistr čtyřmi rychlými dvoubodovými koši dostal do trháku, který o něco později zvýraznil znovu na desetibodový rozdíl. I tentokrát se ho ale Levharticím podařilo téměř smazat a před koncem třetí čtvrtiny prohrávaly jen o bod. Jenže historie se znovu opakovala – než se v nástupu do čtvrté čtvrtiny Levhartice rozkoukaly, opět ztrácely jedenáct bodů. Čas ale tentokrát ubíhal rychleji než v předchozích případech a na ruce Levhartic se vkrádala nervozita, v rozhodujících chvílích se jim přestala dařit střelba a Ružomberok v poklidu závěr kontroloval. „Něco si řekneme a pak to plníme jen napůl. A v momentě, kdy jsme tyhle věci plnit přestali, tak nám soupeř vždycky utekl. Bylo to tedy o naší nedisciplinovanosti,“ pojmenoval Pavel Staněk příčinu prohry 72:85.
Chomutov tak v Brandýse nad Labem prohrál oba zápasy a stejně jako loni skončil v Českém poháru druhý a v Česko-slovenském čtvrtý. Za obě umístění dostal skleněné poháry. „Radost, kterou jsme měli, když jsme se na Final four dostali, se rozplynula. Není to ostuda, ale chtěli jsme víc,“ uvedl Pavel Staněk. „Doufejme, že špatné zápasy jsme si tímto vybrali, v následujících zápasech v lize se takových chyb vyvarujeme a náš výkon bude mít stoupající tendenci.“
