Vytvořil Stanislav Král
dne 18.09.2018
  • Muži A
zobrazení (1865)
Luboš Stria je další velkou posilou Levhartů pro Severočeskou ligu. Bez tří centimetrů dvoumetrový křídelník je do jisté míry stejný případ jako Jakub Houška. Také přichází z Děčína, kde s manželkou a dvěma dětmi bydlí, a také svých největších úspěchů (2 stříbrné medaile v NBL) dosáhl v dresu tamních Válečníků.
Nepřekvapí, že tihle dva jsou dobrými kamarády (na snímku Luboš Stria vpravo). A stejně jako Jakub Houška, je i Luboš Stria velmi zajímavá osobnost...
Ukončil jste kariéru a v několika rozhovorech se vyjádřil, že si chcete od basketbalu odpočinout. Co vás přimělo změnit názor?
„Po sezóně a deseti měsících strávených v basketbalové hale s oranžovým balónem jsem se maximálně těšil na jiné aktivity. Stačilo pár týdnů bez sportu a jedno odpoledne u Houšků na zahradě, kde jsem z úst Jakuba zaslechl myšlenku o ´basketbalovém důchodu´ v Chomutově. Postupně jsem o tom začal přemýšlet. Zahrát si sport, kterému jsem se věnoval celý život, bez každodenního drilu a s jedním z mých nejoblíbenějších spoluhráčů. To mě začalo zajímat.“
Bez Jakuba Houšky byste tedy do Chomutova nešel? 
„Přiznávám, že bez Kouby bych o této možnosti neuvažoval a hlavně ani nevěděl. Hrál klíčovou roli v mém přestupu k Levhartům. Je to letos můj spoluhráč i agent v jedné osobě (smích)."
Co jste spolu vy dva prožili? 
"Prožili jsme toho spolu opravdu hodně. Na hřišti spoustu krásných i smutných momentů plných emocí, které se budou těžko překonávat a při trénincích hodně dřiny a potu, kdy jsme si uměli vjet i do vlasů. Parádní chvíle jsme zažili ale i mimo hřiště a halu, kdy jsme spolu trávili tolik času, že na nás začaly žárlit i naše manželky.“
Co od angažmá v Chomutově očekáváte?
„Nechám se překvapit. Zjistil jsem, že v životě nemá smysl cokoliv plánovat, proto si užívám přítomný okamžik a snažím se dělat věci naplno a nejlépe, jak dovedu. Stejně tak budu přistupovat i k basketbalu v Chomutově. Je to moje životní nastavení.“
Hrál jste NBL za Pardubice, Poděbrady, Děčín, Svitavy, na Slovensku nejvyšší soutěž za Handlovou, ale nikdy ne oblastní přebor. Nebojíte se, že vám nějaký ´chasník´ basketbal znechutí?
„Ani nejvyšší soutěž se nehraje v rukavičkách a prakticky každý obránce se vám snaží hru znechutit. Je třeba se na hřišti respektovat. Pokud se bude někdo pokoušet o něco nesportovního, tak je na hřišti rozhodčí, aby si s danou situací poradil. Za ty dlouhé roky na palubovkách jsem se naučil chránit sebe i spoluhráče a věřím, že to dokážu i v oblastním přeboru.“
Znáte se z chomutovského kádru s někým kromě Jakuba Houšky?
„S trenérem Radkem Holušou – právě přes Koubu. Několikrát jsme se setkali na návštěvě u Jakuba nebo i na večeři po zápasech v Děčíně, kde jsme probírali basketbalové i nebasketbalové věci.“
Probírali jste s trenérem, jaká by měla být vaše role v mužstvu Levhartů?
„Trenér mi nastínil, jaká je představa či vize celého klubu a týmu mužů. Je mi sympatické, že se snaží budovat něco dlouhodobého. Rád bych přinesl kvalitu, soutěživost a zkušenost do týmu. Předal nějaké rady mladším klukům, kteří před sebou mají ještě dlouhá léta hraní a zlepšování.“
V dřívějších rozhovorech jste naznačil, že se vymykáte zažitým představám o profesionálním basketbalistovi. Prozradíte fanouškům, v čem jste jiný?
„Nemyslím si, že jsem jiný… Každý jsme originál a v tom je to zajímavé. Dlouhá léta jsem se živil basketbalem a cítím za to nekonečnou vděčnost. Byly to nejkrásnější roky v mém dosavadním životě. Život profesionálního sportovce je velmi specifický a striktní. Aby se dosáhlo maximálního výkonu a výsledku, tak tomu musíte podřídit úplně vše. Postupem času mi právě tento systém přestal vyhovovat a cítil jsem, že potřebuji dělat i jiné věci. Rozvíjet se, tvořit, studovat, poslouchat a respektovat tělo i duši tak, aby bylo vše v harmonii a abych mohl využít maximum energie. Trávit více času v přírodě a snažit se zlepšovat i v jiných sférách, než je basketbal.“
Jak se tedy změnil váš život po konci kariéry?
„Změnil se především narozením druhého potomka, kterého jsme přivítali koncem června. Jsem nadšený, že s rodinou mohu trávit dostatek času, který si spolu užíváme. S kamarády jsme založili firmu, kterou nyní rozjíždíme, čímž vyplňuji čas dříve věnovaný basketu. Věřím, že se mi podaří skloubit novou práci, rodinu a basket dohromady co nejlépe.“

komentáře (0)

Zatím žádné komentáře

Přidat komentář